Katalog Webů|katalog WWW stránek

|prolinkov�n� = Kafr, 31. 1. 2012

|prolinkov�n� = Kafr, 31. 1. 2012

|pravopis

|pravopis

|typografie

|typografie = Jana.ast, 27. 5. 2012

}}

}}

[[Kategorie:?l�nky ve sloven?tin?|{{PAGENAME}}]]

[[Kategorie:?l�nky ve sloven?tin?|{{PAGENAME}}]]

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vlo?en� ?l�nky]]

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vlo?en� ?l�nky]]

<noinclude>{{Heslo|cze=Chlorofylov� barviva, Chlorofyly}}</noinclude>

<noinclude>{{Heslo|cze=Chlorofylov� barviva, Chlorofyly}}</noinclude>

V�skyt v zelen� ?�sti ovoce a zeleniny - zp?sobuje jejich zelenou barvu.

V�skyt v zelen� ?�sti ovoce a zeleniny ? zp?sobuje jejich zelenou barvu.

*[[Soubor:chlorofylov�-barviva.jpg]]

*[[Soubor:chlorofylov�-barviva.jpg]]

'''?ih�k 2'''

'''?ih�k 2'''<br />

*{{Citace

<nowiki>*{{Citace

|typ = kniha

|typ = kniha

|korporace =  

|korporace =  

|isbn = 80-247-0143-X

|isbn = 80-247-0143-X

}}

}}

'''Urologie pro studenty'''

'''Urologie pro studenty'''<br />

*{{Citace

<nowiki>*{{Citace

| typ = web

| typ = web

| p?�jmen�1 = Her�?ek

| p?�jmen�1 = Her�?ek

| rok = 2012

| rok = 2012

| citov�no = 2012-04-05

| citov�no = 2012-04-05

}}

}}</nowiki>

'''Moore'''

'''Moore'''<br />

* {{Citace  

<nowiki>* {{Citace  

|typ = kniha

|typ = kniha

|p?�jmen�1 = Moore

|p?�jmen�1 = Moore

|rozsah = 564

|rozsah = 564

|isbn = 80-85866-94-3

|isbn = 80-85866-94-3

}}

}}</nowiki>

'''Fran?k - praktick� cvi?en�'''

'''Fran?k - praktick� cvi?en�'''<br />

*{{Citace

<nowiki>*{{Citace

| typ = kniha

| typ = kniha

| isbn = 978-80-254-5409-1

| isbn = 978-80-254-5409-1

| rok = 2009

| rok = 2009

| rozsah = 132

| rozsah = 132

}}

}}</nowiki><br />

  ?vlo?il  [[U?ivatel:Joenas99|Joenas]] dne 27. 5. 2012, 11:40 (CEST)?

  ?vlo?il  [[U?ivatel:Joenas99|Joenas]] dne 27. 5. 2012, 11:40 (CEST)?

D?kuji,<br />

D?kuji,<br />

[[U?ivatel:Joenas99|Joenas]]

--vlo?il  [[U?ivatel:Joenas99|Joenas]] dne 27. 5. 2012, 11:44 (CEST)

| rozsah = 132

| rozsah = 132

}}

}}

::Je?t? jednou se omlouv�me a p?ejeme hezk� slune?n� v�kend!

::Je?t? jednou se omlouv�me a p?ejeme hezk� slune?n� v�kend!

::--[[Soubor:Anton�n ?�pek.jpg | 30px | link=U?ivatel:Azrael]] [[U?ivatel:Azrael|MUDr. Anton�n ?�pek]] -- [[WikiSkripta:Organizace|redakce WikiSkript]]  28. 4. 2012, 19:21 (CEST)

::--[[Soubor:Anton�n ?�pek.jpg | 30px | link=U?ivatel:Azrael]] [[U?ivatel:Azrael|MUDr. Anton�n ?�pek]] -- [[WikiSkripta:Organizace|redakce WikiSkript]]  28. 4. 2012, 19:21 (CEST)

{{Zkontrolov�no | 20120120113121 | [[U?ivatel:Sviglerova|MUDr. Jitka ?v�glerov�, Ph.D.]]|178000}}

{{Zkontrolov�no |20120527083808| [[U?ivatel:Sviglerova|MUDr. Jitka ?v�glerov�, Ph.D.]]|194999}}

<noinclude>{{

<noinclude>{{

Heslo

Heslo

! rowspan="3" |V�?ivn� faktor!! colspan="3" | D?ti ?koln�ho v?ku!! colspan="3" | Dosp�vaj�c�

! rowspan="3" |V�?ivn� faktor!! colspan="3" | D?ti ?koln�ho v?ku!! colspan="3" | Dosp�vaj�c�

|-

|-

| align="center" width="50" | 3-6 let||align="center" width="50" | 7-10 let|| align="center" width="100" colspan="2" | 11-14 let|| align="center" width="100" colspan="2" | 15-18

| align="center" width="50" | 3?6 let||align="center" width="50" | 7?10 let|| align="center" width="100" colspan="2" | 11?14 let|| align="center" width="100" colspan="2" | 15?18

|-

|-

| align="center" |ch + d|| align="center" |ch + d|| align="center" width="50"|chlapci|| align="center" width="50"|d�vky|| align="center" width="50"|chlapci|| align="center" width="50"|d�vky

| align="center" |ch + d|| align="center" |ch + d|| align="center" width="50"|chlapci|| align="center" width="50"|d�vky|| align="center" width="50"|chlapci|| align="center" width="50"|d�vky

{| class="wikitable"

{| class="wikitable"

!rowspan="3" |V�?ivn� faktor!! colspan="4" |19-59 let!! colspan="4" |Dosp?l�

!rowspan="3" |V�?ivn� faktor!! colspan="4" |19?59 let!! colspan="4" |Dosp?l�

|-

|-

|align="center" width="100" colspan="2" |Lehk� z�t??||align="center" width="100" colspan="2" |St?edn� z�t??||align="center" width="100" colspan="2" |60  a v�ce||align="center" width="50" |T?hotn�||align="center" width="50" |Koj�c�

|align="center" width="100" colspan="2" |Lehk� z�t??||align="center" width="100" colspan="2" |St?edn� z�t??||align="center" width="100" colspan="2" |60  a v�ce||align="center" width="50" |T?hotn�||align="center" width="50" |Koj�c�

{| class="wikitable"

{| class="wikitable"

!V�?ivn� faktor!!align="center" width="80" |0-6 m?s�c?!!align="center" width="80" |6-12 m?s�c?!!align="center" width="80" |1-3 roky

!V�?ivn� faktor!!align="center" width="80" |0?6 m?s�c?!!align="center" width="80" |6?12 m?s�c?!!align="center" width="80" |1?3 roky

|-

|-

|Enargie kcal||115||105||100

|Enargie kcal||115||105||100

|B�lkoviny g||2,2||2||1,8

|B�lkoviny g||2,2||2||1,8

|-

|-

|Tuky g||30-54 % E||30-54 E||35 % E

|Tuky g||30?54 % E||30?54 E||35 % E

|-

|-

|Esenci�ln� mastn� kys.||3 % E||3 % E||3,0 % E

|Esenci�ln� mastn� kys.||3 % E||3 % E||3,0 % E

- '''po?tu iont?''' a jejich '''n�boji'''  

- '''po?tu iont?''' a jejich '''n�boji'''  

a je charakterizov�na '''m?rnou vodivost� X''' (jednotka: ''mS.m^-1'').

a je charakterizov�na '''m?rnou vodivost� X''' (jednotka: ''mS.m^?1'').

X = 1/R . 1/S

X = 1/R . 1/S

X = G . K_R

X = G . K_R

Vodivostn� n�dobka je p?itom realizov�na dv?ma nepolarizovateln�mi platinov�mi elektrodami - pl�?ky o plo?e 1 cm² vestav?n� do skla na vzd�lenost 1 cm v tomto p?�pad? je hodnota K_R jednotkov� a zm??en� hodnota proto p?�mo odpov�d� m?rn� vodivosti.

Vodivostn� n�dobka je p?itom realizov�na dv?ma nepolarizovateln�mi platinov�mi elektrodami ? pl�?ky o plo?e 1 cm² vestav?n� do skla na vzd�lenost 1 cm v tomto p?�pad? je hodnota K_R jednotkov� a zm??en� hodnota proto p?�mo odpov�d� m?rn� vodivosti.

== Vodivost roztok? je mo?n� m??it metodou ==

== Vodivost roztok? je mo?n� m??it metodou ==

1. '''kompenza?n�''', jejich? podstatou je pou?it� Wheatstoneova m?stku. Tento zp?sob m??en� za pou?it� nulov�ho indik�toru umo??uje p?esn� zm??en� odporu, nen� v?ak vhodn� pro titrace. P?�stroje, kter� m??� t�mto kompenza?n�m zp?sobem se ozna?uj� jako '''konduktoskopy'''.

1. '''kompenza?n�''', jejich? podstatou je pou?it� Wheatstoneova m?stku. Tento zp?sob m??en� za pou?it� nulov�ho indik�toru umo??uje p?esn� zm??en� odporu, nen� v?ak vhodn� pro titrace. P?�stroje, kter� m??� t�mto kompenza?n�m zp?sobem se ozna?uj� jako '''konduktoskopy'''.

2. '''v�chylkovou''', kter� umo??uje m??it odpor mezi elektrodami vodivostn� n�dobky za proudov�ho stavu. P?�stroje - '''konduktometry''' umo??uj� rychl� a p?�m� ode?�t�n� hodnot vodivosti. M??iteln� rozsah vodivosti je od 0,1 ?S a? do 1 S, cel� rozsah je rozd?len na voliteln� d�l?� rozsahy; p?esnost asi do 1%.

2. '''v�chylkovou''', kter� umo??uje m??it odpor mezi elektrodami vodivostn� n�dobky za proudov�ho stavu. P?�stroje ? '''konduktometry''' umo??uj� rychl� a p?�m� ode?�t�n� hodnot vodivosti. M??iteln� rozsah vodivosti je od 0,1 ?S a? do 1 S, cel� rozsah je rozd?len na voliteln� d�l?� rozsahy; p?esnost asi do 1%.

== P?�m� konduktometrie ==

== P?�m� konduktometrie ==

P?�m� konduktometrie umo??uje na z�klad? m??en� vodivosti roztoku stanovit koncentraci elektrolytu. Jej� pou?it� v analytick� chemii je v?ak omezen�, proto?e vodivost v?t?iny iont? s vyj�mkou H₃O⁺ a OH^- se li?� jen m�lo a vodivost je vlastnost� nespecifickou, aditivn�. Proto tato metoda nen� vhodn� pro stanoven� ve slo?it?j?�ch roztoc�ch. V�hodou je v?ak velk� citlivost konduktometrie, kter� umo??uje stanovit i stopov� mno?stv� elektrolyt? ve vod?. Proto se p?ij�m� konduktometrie pou?�v� zejm�na p?i kontrole ?istoty vod. M?rn� vodivost je jeden z hlavn�ch ukazatel? kvality nap?. destilovan� vody.

P?�m� konduktometrie umo??uje na z�klad? m??en� vodivosti roztoku stanovit koncentraci elektrolytu. Jej� pou?it� v analytick� chemii je v?ak omezen�, proto?e vodivost v?t?iny iont? s vyj�mkou H₃O⁺ a OH^? se li?� jen m�lo a vodivost je vlastnost� nespecifickou, aditivn�. Proto tato metoda nen� vhodn� pro stanoven� ve slo?it?j?�ch roztoc�ch. V�hodou je v?ak velk� citlivost konduktometrie, kter� umo??uje stanovit i stopov� mno?stv� elektrolyt? ve vod?. Proto se p?ij�m� konduktometrie pou?�v� zejm�na p?i kontrole ?istoty vod. M?rn� vodivost je jeden z hlavn�ch ukazatel? kvality nap?. destilovan� vody.

Podle l�kopisu se kalibrace konduktometrick�ho syst�mu prov�d� roztokem chloridu draseln�ho o koncentraci 0,02 mol.l^-1, jeho? m?rn� vodivost je 250,1 mS.m^-1.  

Podle l�kopisu se kalibrace konduktometrick�ho syst�mu prov�d� roztokem chloridu draseln�ho o koncentraci 0,02 mol.l^?1, jeho? m?rn� vodivost je 250,1 mS.m^?1.  

Nespecifick�ho charakteru vodivosti se na druh� stran? s v�hodou vyu?�v� v konduktometrick�ch detektorech n?kter�ch instrument�ln�ch metod jako nap?. ve vysoko�?inn� kapalinov� chromatografii nebo izotachofor�ze.  

Nespecifick�ho charakteru vodivosti se na druh� stran? s v�hodou vyu?�v� v konduktometrick�ch detektorech n?kter�ch instrument�ln�ch metod jako nap?. ve vysoko�?inn� kapalinov� chromatografii nebo izotachofor�ze.  

P?i konduktometrick�ch titrac�ch se vyu?�v� zm?na vodivosti roztoku p?i titraci k identifikaci ekvivalentn�ho bodu. '''Konduktometrick� titra?n� k?ivka''' je p?itom z�vislost m?rn� vodivosti nebo celkov� vodivosti na p?idan�m objemu odm?rn�ho roztoku. Grafick�m zn�zorn?n�m t�to z�vislosti jsou dv? p?�mkov� v?tve, jedna p?ed a druh� po dosa?en� ekvivalen?n�ho bodu, jejich? pr?se?�k odpov�d� spot?eb? odm?rn�ho roztoku v ekvivalen?n�m bod?.  

P?i konduktometrick�ch titrac�ch se vyu?�v� zm?na vodivosti roztoku p?i titraci k identifikaci ekvivalentn�ho bodu. '''Konduktometrick� titra?n� k?ivka''' je p?itom z�vislost m?rn� vodivosti nebo celkov� vodivosti na p?idan�m objemu odm?rn�ho roztoku. Grafick�m zn�zorn?n�m t�to z�vislosti jsou dv? p?�mkov� v?tve, jedna p?ed a druh� po dosa?en� ekvivalen?n�ho bodu, jejich? pr?se?�k odpov�d� spot?eb? odm?rn�ho roztoku v ekvivalen?n�m bod?.  

Konduktometrick� titrace se prov�d� podobn? jako potenciometrick� tak, ?e se odm?rn� roztok p?id�v� po ?�stech a po ka?d�m p?�davku a prom�ch�n� se zaznamen� �daj spot?eby a vodivosti. P?itom sta?� prom??it 3-4 body p?ed a po ekvivalen?n�m bod?, po jejich grafick�m zn�zorn?n� prolo?it p?�mky a ode?�st ekvivalen?n� bod. Aby nebylo t?eba zav�d?t korekci na z?ed?n�, zp?soben� p?id�van�m odm?rn�m roztokem, je nutn� titrovat roztokem alespo? desetkr�te koncentrovan?j?�m, ne? je koncentrace stanovovan� l�tky v roztoku.  

Konduktometrick� titrace se prov�d� podobn? jako potenciometrick� tak, ?e se odm?rn� roztok p?id�v� po ?�stech a po ka?d�m p?�davku a prom�ch�n� se zaznamen� �daj spot?eby a vodivosti. P?itom sta?� prom??it 3?4 body p?ed a po ekvivalen?n�m bod?, po jejich grafick�m zn�zorn?n� prolo?it p?�mky a ode?�st ekvivalen?n� bod. Aby nebylo t?eba zav�d?t korekci na z?ed?n�, zp?soben� p?id�van�m odm?rn�m roztokem, je nutn� titrovat roztokem alespo? desetkr�te koncentrovan?j?�m, ne? je koncentrace stanovovan� l�tky v roztoku.  

Nejv?t?� v�znam m� konduktometrick� titrace p?i stanoven� kyselin a z�sad. P?i '''p?�m� titraci kyselin''' m� titra?n� k?ivka tvar V, kter� je d�n t�m, ?e mol�rn� vodivost reaguj�c�ch iont? H₃O⁺ a OH^- je mnohem v?t?� ne? vodivost jin�ch iont? a vznikaj�c� voda m� vodivost zanedbateln? malou. Pro stanoven� slab�ch kyselin a z�sad a velmi z?ed?n�ch roztok? je konduktometrick� titrace (identifikace ekvivalen?n�ho bodu) v�hodn?j?� ne? potenciometrick�. Jin� zp?sob je '''stanoven� amonn�ch sol� kyselin''' titrac� hydroxidem. V�hodnou tohoto zp?sobu je, ?e je v p?ebytku amoniaku se rozpou?t?j� i kyseliny ve vod? m�lo rozpustn� a takto je mo?n� mimo kyselin stanovit nap?.: t�? imidy, estery a anhydridy kyselin.

Nejv?t?� v�znam m� konduktometrick� titrace p?i stanoven� kyselin a z�sad. P?i '''p?�m� titraci kyselin''' m� titra?n� k?ivka tvar V, kter� je d�n t�m, ?e mol�rn� vodivost reaguj�c�ch iont? H₃O⁺ a OH^? je mnohem v?t?� ne? vodivost jin�ch iont? a vznikaj�c� voda m� vodivost zanedbateln? malou. Pro stanoven� slab�ch kyselin a z�sad a velmi z?ed?n�ch roztok? je konduktometrick� titrace (identifikace ekvivalen?n�ho bodu) v�hodn?j?� ne? potenciometrick�. Jin� zp?sob je '''stanoven� amonn�ch sol� kyselin''' titrac� hydroxidem. V�hodnou tohoto zp?sobu je, ?e je v p?ebytku amoniaku se rozpou?t?j� i kyseliny ve vod? m�lo rozpustn� a takto je mo?n� mimo kyselin stanovit nap?.: t�? imidy, estery a anhydridy kyselin.

Konduktometrick� indikace ekvivalen?n�ho bodu je mo?n� vyu?�t i p?i mnoh�ch '''sr�?ec�ch titrac�ch'''. Jako odm?rn� roztok p?i stanovov�n� kationt? se vyu?�v� hydroxid nebo nap?.: 2,3-butandiondioxim; p?i stanoven� aniont? nap?. s�ran se titruje octanem barnat�m, halogenidy octanem st?�brn�m apod. Podobn? je mo?n� konduktometrick� indikace vyu?�t i p?i chelatometrick�m stanoven� z?ed?n�ch roztok? kationt? chelatonem 3, p?i?em? se vznikaj�c� vod�kov� ionty v�?� octanem. Pro redoxn� titrace je konduktometrick� indikace nevhodn�.

Konduktometrick� indikace ekvivalen?n�ho bodu je mo?n� vyu?�t i p?i mnoh�ch '''sr�?ec�ch titrac�ch'''. Jako odm?rn� roztok p?i stanovov�n� kationt? se vyu?�v� hydroxid nebo nap?.: 2,3-butandiondioxim; p?i stanoven� aniont? nap?. s�ran se titruje octanem barnat�m, halogenidy octanem st?�brn�m apod. Podobn? je mo?n� konduktometrick� indikace vyu?�t i p?i chelatometrick�m stanoven� z?ed?n�ch roztok? kationt? chelatonem 3, p?i?em? se vznikaj�c� vod�kov� ionty v�?� octanem. Pro redoxn� titrace je konduktometrick� indikace nevhodn�.

krevn� skupina MN je ur?ena [[gen]]em pro glykoforin A (gen GYPA, protein GPA). [[Alela]] M odpov�d� GPA, kter� m� v  poloze 20 [[serin]], u alely N je v poloze 20 [[leucin]]. Poloha 20 je ve zral�m GPA na N-konci, nebo? prvn�ch 19  [[Aminokyselina|aminokyselin]] tvo?� sign�ln� peptid, kter� se od?t?puje p?i pr?chodu proteinu do [[Endoplazmatick� retikulum|endoplazmatick�ho retikula]]. N-konec  glykoforinu je tak nasm?rov�n do kontaktu s extracelul�rn�m prost?ed�m. Ob? alely GPA (se serinem i s leucinem) jsou  exprimov�ny a objevuj� se na membr�n? [[Erytrocyty|?erven�ch krvinek]], kde je mohou detekovat specifick� protil�tky. To znamen�,  ?e u [[heterozygot]]? MN je mo?n� detekovat ob? varianty, M i N. Krevn� skupina je tedy MN, neboli alely M a N jsou  [[Kodominance|kodominantn�]]. V t?sn� vazb? s glykoforinem A se nach�z� glykoforin B, jeho? [[Polymorfizmus|polymorfizmy]] se projevuj� jako [[krevn� skupina]] S nebo  s. Podobnost gen? GYPA a GYPB m??e vy�stit ve vznik f�zn�ho genu mechanizmem nerovnom?rn�ho crossing-overu, co? vede  k dal?�m vz�cn�m krevn�m skupin�m. Tyto skute?nosti vedou k tomu, ?e se o cel�m souboru M, N, S, s a dal?�ch  vz�cn?j?�ch alel�ch hovo?� jako o syst�mu MNSs nebo MNSviz [http://www.isbtweb.org/fileadmin/user_upload/WP_on_Red_Cell_Immunogenetics_and/002_MNS_Alleles_v2.0_110914.pdf p?ehled alel (Intl. Soc. of Blood Transfusion)].

Krevn� skupina MN je ur?ena [[gen]]em pro glykoforin A (gen GYPA, protein GPA). [[Alela]] M odpov�d� GPA, kter� m� v  poloze 20 [[serin]], u alely N je v poloze 20 [[leucin]]. Poloha 20 je ve zral�m GPA na N-konci, nebo? prvn�ch 19  [[Aminokyselina|aminokyselin]] tvo?� sign�ln� peptid, kter� se od?t?puje p?i pr?chodu proteinu do [[Endoplazmatick� retikulum|endoplazmatick�ho retikula]]. N-konec  glykoforinu je tak nasm?rov�n do kontaktu s extracelul�rn�m prost?ed�m. Ob? alely GPA (se serinem i s leucinem) jsou  exprimov�ny a objevuj� se na membr�n? [[Erytrocyty|?erven�ch krvinek]], kde je mohou detekovat specifick� protil�tky. To znamen�,  ?e u [[heterozygot]]? MN je mo?n� detekovat ob? varianty, M i N. Krevn� skupina je tedy MN, neboli alely M a N jsou  [[Kodominance|kodominantn�]]. V t?sn� vazb? s glykoforinem A se nach�z� glykoforin B, jeho? [[Polymorfizmus|polymorfizmy]] se projevuj� jako [[krevn� skupina]] S nebo  s. Podobnost gen? GYPA a GYPB m??e vy�stit ve vznik f�zn�ho genu mechanizmem nerovnom?rn�ho crossing-overu, co? vede  k dal?�m vz�cn�m krevn�m skupin�m. Tyto skute?nosti vedou k tomu, ?e se o cel�m souboru M, N, S, s a dal?�ch  vz�cn?j?�ch alel�ch hovo?� jako o syst�mu MNSs nebo MNSviz [http://www.isbtweb.org/fileadmin/user_upload/WP_on_Red_Cell_Immunogenetics_and/002_MNS_Alleles_v2.0_110914.pdf p?ehled alel (Intl. Soc. of Blood Transfusion)].

[[Soubor:GlycophorinA_fl.jpg | thumb | 500px|A: prim�rn� struktura glykoforinu, B: Struktura memvr�nov� ?�sti ]]

[[Soubor:GlycophorinA_fl.jpg | thumb | 500px|A: prim�rn� struktura glykoforinu, B: Struktura memvr�nov� ?�sti ]]

''Obr�zek'':

''Obr�zek'':

A. Aminokyseliny v jednop�smenkov�m k�du. Extracelul�rn� dom�na naho?e. O krevn� skupin? M (?erven?) nebo N (mod?e) rozhoduje zejm�na aminokyselina v poloze 20 (li?� se v?ak i poloha 24). ?�slov�n�  vych�z� od inicia?n�ho [[methionin]]u, kter� je sou?�st� 19-aminokyselinov�ho sign�ln�ho peptidu, kter� se od?t?puje a  je degradov�n ji? v endoplazmatick�m retikulu (?ed?). Extracelul�rn� dom�na glykoforinu A je hojn? glykosylov�na  (modr� ?esti�heln�ky = O-glykosidace na serinu nebo threoninu, fialov� ?esti�heln�ky N-glykosidace na asparaginu.  Symboly nejsou p?esn� - sacharidy jsou obvykle del?�, rozv?tven� a nemus� b�t v?echny stejn�). Glykoforin tvo?�  dimer asociac� membr�nov�ch alfa-?roubovic (sv. modr� obd�ln�k, ?roubovice jsou p?edstavov�ny zelen�mi v�lci), 3D  struktura membr�nov� ?�sti je zn�ma (B)

A. Aminokyseliny v jednop�smenkov�m k�du. Extracelul�rn� dom�na naho?e. O krevn� skupin? M (?erven?) nebo N (mod?e) rozhoduje zejm�na aminokyselina v poloze 20 (li?� se v?ak i poloha 24). ?�slov�n�  vych�z� od inicia?n�ho [[methionin]]u, kter� je sou?�st� 19-aminokyselinov�ho sign�ln�ho peptidu, kter� se od?t?puje a  je degradov�n ji? v endoplazmatick�m retikulu (?ed?). Extracelul�rn� dom�na glykoforinu A je hojn? glykosylov�na  (modr� ?esti�heln�ky = O-glykosidace na serinu nebo threoninu, fialov� ?esti�heln�ky N-glykosidace na asparaginu.  Symboly nejsou p?esn� ? sacharidy jsou obvykle del?�, rozv?tven� a nemus� b�t v?echny stejn�). Glykoforin tvo?�  dimer asociac� membr�nov�ch alfa-?roubovic (sv. modr� obd�ln�k, ?roubovice jsou p?edstavov�ny zelen�mi v�lci), 3D  struktura membr�nov� ?�sti je zn�ma (B)

<noinclude>

<noinclude>

|prolinkov�n� = Lusia, 17. 2. 2012

|prolinkov�n� = Lusia, 17. 2. 2012

|pravopis = Lalinka, 20. 2. 2012

|pravopis = Lalinka, 20. 2. 2012

|typografie

|typografie = Jana.ast, 27. 5. 2012

}}

}}

|prolinkov�n� =  StenDy, 17. 10. 2011

|prolinkov�n� =  StenDy, 17. 10. 2011

|pravopis =  Mizugameza, 16.10.2011

|pravopis =  Mizugameza, 16.10.2011

|typografie

|typografie = Jana.ast, 27. 5. 2012

}}

}}

*zachovat zub v dutin? �stn�

*zachovat zub v dutin? �stn�

*zabr�nit apik�ln� [[periodontitida|periodontitid?]]

*zabr�nit apik�ln� [[periodontitida|periodontitid?]]

** [[absces]] - ohrani?en� z�n?t

** [[absces]] ? ohrani?en� z�n?t

** [[flegm�na]] - neohrani?en� z�n?t

** [[flegm�na]] ? neohrani?en� z�n?t

===�sp??n� o?et?en�===

===�sp??n� o?et?en�===

Existuj� t?i metody pln?n� ko?enov�ho kan�lku.

Existuj� t?i metody pln?n� ko?enov�ho kan�lku.

*Kondenza?n� metody (pln?n� gutaper?ou)

*Kondenza?n� metody (pln?n� gutaper?ou)

**[[pln?n� gutaper?ou za studena]] - later�ln� kondenzace

**[[pln?n� gutaper?ou za studena]] ? later�ln� kondenzace

**[[pln?n� gutaper?ou za tepla]]- technika zah?�v�n� gutaper?i v kan�lku nebo mimo kan�lek

**[[pln?n� gutaper?ou za tepla]] ? technika zah?�v�n� gutaper?i v kan�lku nebo mimo kan�lek

**[[pln?n� chemicky nam?k?enou gutaper?ou]]

**[[pln?n� chemicky nam?k?enou gutaper?ou]]

*[[metoda centr�ln�ho ?epu]]

*[[metoda centr�ln�ho ?epu]]

|prolinkov�n� = Lusia, 2. 3. 2012

|prolinkov�n� = Lusia, 2. 3. 2012

|pravopis = Mizugameza, 12.2.2012

|pravopis = Mizugameza, 12.2.2012

|typografie

|typografie = Jana.ast, 27. 5. 2012

}}

}}

|eng = Aberrant right subclavian artery; ARSA

|eng = Aberrant right subclavian artery; ARSA

|cze = Arteria lusoria; Aberantn� prav� arteria subclavia}}

|cze = Arteria lusoria; Aberantn� prav� arteria subclavia}}

[[Soubor:Arteria lusoria.jpg|right|thumb|200px|CT 3D rekonstrukce Arteria lusoria]]

[[Soubor:Arteria lusoria.jpg|right|thumb|200px|CT 3D rekonstrukce arteria lusoria]]

'''Arteria lusoria''' je ozna?en� '''aberantn�ho odstupu prav� [[Arteria subclavia|a. subclavie]]'''. Odstupuje jako posledn� v?tev [[Aorta|aort�ln�ho oblouku]] za levostrannou a. subclavi�, ?i u? z descendentn� ?�sti aorty. Proch�z� zadn�m [[Mediastinum|mediastinem]] obvykle za [[J�cen|j�cnem]] a jeho �tlakem zp?sobuje '''[[Dysfagie|dysfagick� obt�?e]]''' (tzv. '''''dysphagia lusoria'''''), v�jime?n? m??e j�t i mezi j�cnem a [[Trachea|tracheou]], t�m utla?ovat d�chac� cesty a zp?sobovat protrahovan� [[ka?el]] kojenc?. Sv�m odstupem m??e tak� utla?ovat '''n. laryngeus recurrens sinister''' a v�st ke vzniku [[Ortner?v syndrom|Ortnerova syndromu]]. Aberantn� odstup m??e b�t spojen tak� s tzv. [[Kommerell?v divertikl|Kommerellov�m divertikulem]].

'''Arteria lusoria''' je ozna?en� '''aberantn�ho odstupu prav� [[Arteria subclavia|a. subclavie]]'''. Odstupuje jako posledn� v?tev [[Aorta|aort�ln�ho oblouku]] za levostrannou a. subclavi�, ?i u? z descendentn� ?�sti aorty. Proch�z� zadn�m [[Mediastinum|mediastinem]] obvykle za [[J�cen|j�cnem]] a jeho �tlakem zp?sobuje '''[[Dysfagie|dysfagick� obt�?e]]''' (tzv. '''''dysphagia lusoria'''''), v�jime?n? m??e j�t i mezi j�cnem a [[Trachea|tracheou]], t�m utla?ovat d�chac� cesty a zp?sobovat protrahovan� [[ka?el]] kojenc?. Sv�m odstupem m??e tak� utla?ovat '''n. laryngeus recurrens sinister''' a v�st ke vzniku [[Ortner?v syndrom|Ortnerova syndromu]]. Aberantn� odstup m??e b�t spojen tak� s tzv. [[Kommerell?v divertikl|Kommerellov�m divertikulem]].

|eng = Idiopathic intracranial hypertension; Benign intracranial hypertension (BIH); Pseudotumor cerebri

|eng = Idiopathic intracranial hypertension; Benign intracranial hypertension (BIH); Pseudotumor cerebri

|cze = Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze; Benign� intrakrani�ln� hypertenze (BIH); Pseudotumor cerebri}}

|cze = Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze; Benign� intrakrani�ln� hypertenze (BIH); Pseudotumor cerebri}}

'''Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze''' neboli pseudotumor cerebri je onemocn?n� projevuj�c� se zv�?en�m nitrolebn�m tlakem bez zjevn� p?�?iny. Diagnostikuje se per excluzionem po vylou?en� jin�ch p?�?in [[nitrolebn� hypertenze]] jako jsou n�dory, dif�zn� otok, hydrocefalus, traumata, hematomy, absces, rozs�hl� ischemie atd. Pro pacienty p?edstavuje zejm�na nebezpe?� po?kozen� zraku a to i trval�ho.  

'''Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze''' neboli '''pseudotumor cerebri''' je onemocn?n� projevuj�c� se '''zv�?en�m nitrolebn�m tlakem''' '''bez zjevn� p?�?iny'''. Diagnostikuje se '''per excluzionem''' po vylou?en� jin�ch p?�?in [[nitrolebn� hypertenze]] jako jsou [[n�dory]], dif�zn� otok, [[hydrocefalus]], [[Traumata hlavy|traumata]], [[Kraniocerebr�ln� traumata|hematomy]], [[absces]], rozs�hl� ischemie atd. Pro pacienty p?edstavuje zejm�na '''nebezpe?� po?kozen� zraku''' a to i trval�ho.  

Pseudotumor cerebri se projevuje:

Pseudotumor cerebri se projevuje:

* Eponyma fraktur - um�stit do port�lu

* Eponyma fraktur - um�stit do port�lu

* Pseudotumor cerebri = Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze = benign� intrakrani�ln� hypertenze = BIH

* Pseudotumor cerebri = Idiopatick� intrakrani�ln� hypertenze = benign� intrakrani�ln� hypertenze = BIH

[[Soubor:Tips schematic.JPG|right|350px]]'''TIPS''' (transjugul�rn� intrahepatick� portosyst�mov� shunt) je artefici�ln� p�?t?l v [[J�tra|jatern�m parenchymu]] mezi '''v?tv� [[Vena portae|port�ln� ?�ly]]''' a '''[[vena hepatica|jatern� ?ilou]]'''. Tato metoda ''perkut�nn� portokav�ln� anastom�zy'' se u?�v� k l�?b? [[port�ln� hypertenze]], nebo? sni?uje p?etlak v [[Port�ln� ob?h|port�ln�m ?e?i?ti]] a sni?uje tak pr?tok a [[tlak krve]] ve vznikl�ch kolater�l�ch.  

[[Soubor:Tips schematic.JPG|right|350px]]'''TIPS''' (transjugul�rn� intrahepatick� portosyst�mov� shunt) je artefici�ln� p�?t?l v [[J�tra|jatern�m parenchymu]] mezi '''v?tv� [[Vena portae|port�ln� ?�ly]]''' a '''[[vena hepatica|jatern� ?ilou]]'''. Tato metoda ''perkut�nn� portokav�ln� anastom�zy'' se u?�v� k l�?b? [[port�ln� hypertenze]], nebo? sni?uje p?etlak v [[Port�ln� ob?h|port�ln�m ?e?i?ti]] a sni?uje tak pr?tok a [[tlak krve]] ve vznikl�ch kolater�l�ch.  

V�konu p?edch�z� dynamick� [[CT]] ?i [[MR]] jater. Shunt se vytv�?� mezi '''pravou ?i st?edn� jatern� ?ilou''' a '''pravou ?i levou v?tv� port�ln� ?�ly'''. Perkut�nn? cestou jugul�rn� ?�ly se zavede speci�ln� kanyla, kter� je na sv�m konci zahnut� a provede se punkce port�ln�ho ?e?i?t?, bal�nkov� dilatace jatern�ho parenchymu a implantace stentu. V p?�pad? vznikl�ch kolater�l pln�c�ch j�cnov� varixy se provede jejich [[Vaskul�rn� intervence|embolizace]].

V�konu p?edch�z� dynamick� [[CT]] ?i [[MR]] jater. Shunt se vytv�?� mezi '''pravou ?i st?edn� jatern� ?ilou''' a '''pravou ?i levou v?tv� port�ln� ?�ly'''. Perkut�nn? cestou jugul�rn� ?�ly se zavede speci�ln� kanyla, kter� je na sv�m konci zahnut� a provede se punkce port�ln�ho ?e?i?t?, bal�nkov� dilatace jatern�ho parenchymu a implantace stentu. V p?�pad? vznikl�ch kolater�l pln�c�ch j�cnov� varixy se provede jejich [[Vaskul�rn� intervence|embolizace]].

== Odkazy ==

== Odkazy ==

=== Souvisej�c� ?l�nky ===

=== Souvisej�c� ?l�nky ===